Smrk, borovice, modřín: jaké dřevo se hodí na okna pražského domu

Když se v domě rozhoduje o výměně oken, dřív nebo později padne věta: „Dnešní dřevo nic nevydrží.“ Pražské činžovní domy přitom mají dodnes i původní špaletová okna z doby výstavby - okna, která venku slouží přes sto let. Nejsou z nějakého jiného dřeva, než se dělá dnes: je to smrk, borovice, modřín a u honosnějších domů dub. Rozdíl dělá kvalita konkrétního kusu dřeva a nátěr, pod kterým okno venku stojí.

Které dřevo je v oknech starých domů

Truhláři si dřeviny nevybírali náhodně. Mnohá dochovaná starší okna jsou podle metodiky Národního památkového ústavu vyrobena z dubu; v 19. a 20. století, kdy vyrostla většina pražských činžovních domů, převažovala borovice; podle našich zkušeností jde u pražských domů zhruba ze 65 % o borovici a z 35 % o smrk.

Co čekat od smrku, borovice a modřínu

Modřín byl pro okna dlouho první volbou - je trvanlivý, nemá smolná ložiska a má výraznou kresbu letokruhů.

Borovice: z ní byla většina pražských oken z doby výstavby činžovních domů. Je také trvanlivá; mívá ale smolné výrony, takzvané smolníky.

Smrk patří dnes k nejpoužívanějším okenním dřevinám. Právě u něj nejvíc rozhoduje kvalita konkrétního kusu a nátěr, který ho venku ochrání.

Dub se používal u reprezentativních staveb a i dnes se dává spíš na reprezentativní prvky. U dřevěných eurooken ho máme ve standardní nabídce.

Špaletová okna vyrábíme ze smrku, borovice a modřínu, se stavební hloubkou podle parametrů původních oken, požadavků úřadu památkové péče nebo architekta.

Krycí barva chrání dřevo lépe než lazura

Člověka na první dobrou napadne, že u dřevěného okna má být kresba dřeva vidět - proto se dnes tak často sahá po lazuře. Venku je to ale naopak. Národní památkový ústav v metodice obnovy oken uvádí, že pigment snižuje pronikání slunečního záření k povrchu dřeva. Krycí nátěry s vysokým obsahem pigmentu proto chrání dřevo v exteriéru lépe než transparentní nátěry, lazury nebo laky.

S historií to sedí: okna činžovních domů se natírala krycími, pigmentovanými barvami - fermežovými a olejovými - a přiznané přírodní dřevo se na nich neobjevovalo; lazura je novodobá úprava. Ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století byl přitom ve městech standardem fládr - krycí nátěr napodobující kresbu dřeva. Kvalitní nátěr míval podle dobových stavitelských příruček několik vrstev: základovou olejovou barvu, tři tmelení s broušením a dvě olejové vrstvy v různých barvách. Krycí nátěr na starém domě tak odpovídá původnímu řemeslnému standardu.

U oken používáme výhradně krycí barvy - přesně v souladu s tím, co pro historická okna doporučuje památkový ústav. Jaký odstín u domu v památkové zóně na uliční fasádě projde, ale nerozhoduje vzorník - rozebíráme to v článku o odstínu a povrchové úpravě oken v památkové zóně.

Dobré dřevo, ale odslouženo

Ta samá okna, která na pražských činžovních domech slouží od výstavby, ale mají svoje odslouženo. Dřevo v nich bylo kvalitní - a přesto jsou spodní části rámů a křídel měkké, rohové spoje rozestouplé a křídla zkroucená tak, že je nejde seřídit. Nová okna vyrábíme ze smrku, borovice a modřínu, s celou povrchovou úpravou z výroby a se zárukou 15 let.

Podívejte se, jak se s dřevem pracuje

Jak se s dřevem pracuje u nás, uvidíte za 45 vteřin ve videu z výroby.

Celou cestu okna od zaměření po montáž popisujeme na stránce o výrobě špaletových oken.

Vyrábíme špaletová okna pro celé činžovní domy v Praze, minimální poptávka je 20 a více oken nebo dveří. Napište nám přes poptávkový formulář.