1. Blog
  2. Jaký odstín oken schválí památkář

Jaký odstín oken schválí památkář

V pražské památkové zóně o barvě oken nerozhoduje majitel. O odstínu rozhoduje závazné stanovisko a bez něj se okna měnit nesmí. Celý průběh výměny oken v památkové zóně je popsaný jinde - tohle je o jediné věci: jakou barvu okna dostanou a kdo o ní rozhodne.

Odstín je součást závazného stanoviska

Výměnu oken v památkové zóně povoluje závazné stanovisko; v Praze ho vydává odbor památkové péče magistrátu (MHMP OPP). Metodika Národního památkového ústavu pro obnovu oken mezi hlavními zásadami posuzování uvádí, že se posouzení nemá zastavit u materiálu a členění - patří do něj i profilace, zasklení, kování, povrchová úprava a barevnost. Nevhodná konstrukce nebo detaily mohou být důvodem, proč navržené řešení není přijatelné.

Odstín tedy není kolonka v objednávce. Je to údaj v projektové dokumentaci, který úřad schvaluje stejně jako profil rámu - do dokumentace patří číslo odstínu a název vzorníku. Schéma nestačí: projekt má všechny tyhle charakteristiky navrhnout, včetně průřezů a detailů. Podle zákona o státní památkové péči úřad ve stanovisku stanoví podmínky, za kterých se práce smí připravovat a provést - schválený odstín k nim patří, takže doladit barvu až po vydání stanoviska nejde.

Vzorník vám odstín domu neukáže

Vezmeme vás k domu, kde naše okna na fasádě už jsou. Odstín uvidíte na skutečném průčelí, ne na kartičce.

VEZMEME VÁS DO TERÉNU

Z čeho se odstín určuje

Povrchová úprava má odpovídat buď původnímu provedení, nebo hodnotnému mladšímu - vždy v závislosti na celkovém řešení fasády. Referencí je doložený stav domu a ten se zjišťuje ze tří podkladů.

Vrstvy starých nátěrů na okně. Zbytky starších nátěrů se hledají na hůř přístupných místech a pod kováním, zejména pod štítky. Sled a barevnost vrstev se zjišťují sondami - na rámu se skalpelem odkryjí jednotlivé nátěry - případně se odebere vzorek a vrstvy se určí pod mikroskopem. Říká se tomu stratigrafický průzkum a u nás je standardním krokem přípravy dokumentace. Vyhodnocení chce zkušenost: častou chybou je, že se za původní odstín prohlásí podkladní nátěr, který nikdy nebyl vidět.

Dochované původní okno. Pokud se v domě zachovalo byť jediné původní okno, je to nejcennější předloha: replika se nejlépe vyrábí podle existujícího originálu a nové okno se s ním dá přímo srovnat. U barvy to ale neznamená „vezmeme odstín, který je vidět“ - původní nátěry starších oken se až na výjimky nedochovaly a dochovaná okna bývají přetřená. Původní okno je proto především nejlepší místo pro sondu.

Charakter okolní zástavby. Památková zóna nechrání jen jednotlivé památky; předmětem ochrany je charakter celého území. Návrh se proto posuzuje i v kontextu ulice. Nejde o to okoukat barvu od sousedů, ale o to, aby dům nevybočil z prostředí, kvůli kterému zóna vznikla.

Okna nebyla vždy bílá

Od konce 18. století se okna běžně opatřovala krycími nátěry a časté byly lomené bílé odstíny, ne dnešní zářivá bílá. Ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století se zejména ve městech standardně používal nátěr zvaný fládr - žilkování napodobující léta dřeva, ve světlých i tmavých odstínech. Na některých starších fotografiích jde rozeznat i tmavší vnější líc se světlou vnitřní stranou; bez podrobného průzkumu se ale nedá rozhodnout, jestli snímek zachycuje původní stav, nebo pozdější úpravu. Bílý nátěr postupně převládl až v 1. polovině 20. století - a rámy i pak bývaly dosti často barevně odlišené od křídel.

Žádné pravidlo v barevnosti oken ale neplatí stoprocentně. U domu z roku 1890 proto může průzkum skončit jinak než u domu z roku 1935 - a občas najde odstín, který by na domě nikdo nečekal. Doložený nález se na úřadu obhajuje snáz než vlastní volba.

Krycí barva, nebo lazura

U starého dřevěného okna se lazura nabízí sama - přes ni je vidět kresba dřeva. Historicky je to ale naopak: okna činžovních domů nesla krycí, pigmentované nátěry a lazura je novodobá úprava. A nejde jen o vzhled. Pigment snižuje pronikání slunečního záření k povrchu dřeva, takže krycí nátěry s vysokým obsahem pigmentu chrání podle NPÚ dřevo v exteriéru lépe než lazury nebo laky; pro původně natíraná okna jsou proto vhodné zejména krycí, matné nátěrové hmoty. Dřevěnou konstrukci zbavenou historických krycích nátěrů a přiznanou pod průhledným nátěrem označuje památková péče za zcela nevhodnou úpravu - lazura na uličním průčelí činžovního domu proto zpravidla neprojde. Krycí barvy proto na oknech používáme výhradně - přesně tak, jak to doporučuje NPÚ.

Vyrábíme okna s povrchovou úpravou krycími barvami od výrobců Adler a Remmers podle vzorníku RAL. Barevný základ a mezivrstva se nanášejí máčením - mezivrstva zaplní i póry a nepřístupná místa - a vrchní vrstva se stříká vysokotlakou pumpou. U domu v památkové zóně ale počítejte s tím, že odstín na uliční fasádě určí závazné stanovisko; vzorník přijde na řadu až po něm.

Jeden dům, jedna barevnost

Okna jsou společnou částí domu. O podobě oken se proto rozhoduje za celý dům, ne po bytech, a závazné stanovisko popisuje jednu cílovou podobu včetně odstínu. Památková ochrana se navíc vztahuje na celý objekt, takže stanovisko řeší i dvorní fasádu.

Častá situace v pražských domech: dva nebo tři vlastníci si okna vyměnili už dřív, každý u jiného výrobce. Jedno okno je zářivě bílé, druhé krémové, třetí má jinou profilaci - a je to z ulice vidět. Při celkové výměně se to narovná: závazné stanovisko určí jednu podobu a dům se sjednotí. Tak jsme postupovali i na Janáčkově nábřeží 41, kde dům sjednocoval okna po dřívějších výměnách v jednotlivých bytech. Argument „část oken už jiná je, tak na tom nezáleží“ u úřadu neobstojí; okna vyměněná dřív mohla být osazená bez povolení nebo za jiných podmínek.

Jednotná barevnost přitom neznamená, že okno musí mít stejnou barvu zevnitř i zvenku - vnější a vnitřní strana oken mohly mít historicky odlišný odstín. Pokud to průzkum na domě potvrdí, do stanoviska se zapíše i tahle podoba.

Jak se barevnost domlouvá v praxi

U nás výroba oken do celého domu začíná až po schválení vyrobeného vzorového okna. Barevnost se ale řeší už v projektu. Na památkově chráněné škole v Praze 10 to proběhlo takhle: „Profily byly do detailu komunikovány včetně předkládání různých barevností […] s Národním památkovým ústavem a Odborem památkové péče.“ (Radomír Frkous, OHLA ŽS, a.s.)

Zaměření, průzkum i žádost na úřad zajistíme

Zaměření, fotodokumentace, stratigrafický průzkum, projektová dokumentace i podání žádosti na odbor památkové péče magistrátu - to všechno vyřídíme za vás. Celý proces může od zaměření po vydání stanoviska trvat klidně i půl roku, proto se vyplatí začít včas. Co všechno kolem závazného stanoviska obstaráme a v jakém pořadí, najdete na samostatné stránce.

Odstín se schvaluje pro celý dům, a tak dům i poptáváme: od 20 oken výš. Vyrábíme špaletová i kastlová okna a také historizující okna a eurookna.

Často kladené dotazy

Můžeme si jako SVJ navrhnout odstín sami?

Navrhnout ano - návrh barevnosti je součástí projektové dokumentace, kterou úřadu předkládáte. Rozhoduje ale odbor památkové péče magistrátu. Návrh podložený průzkumem nátěrů nebo dochovaným původním oknem má větší šanci projít bez připomínek.

Musí být okna v památkové zóně bílá?

Nemusí. Bílý nátěr převládl až v 1. polovině 20. století; starší domy nesly lomené bílé odstíny, fládr napodobující dřevo, na některých fotografiích jsou vidět i tmavší vnější líce. Co je doložené pro váš dům, ukáže průzkum nátěrů.

Co když si část vlastníků vyměnila okna už dřív a každé je jiné?

Okna jsou společnou částí domu, takže cílovou podobu při celkové výměně určí závazné stanovisko za celý dům a fasáda se sjednotí. Že si někdo vyměnil okna dřív, na posouzení nic nemění - mohla být osazená bez povolení nebo za jiných podmínek.

Jaká barva na historizující okna a eurookna projde v památkové zóně?

Ta, kterou úřad schválí podle doloženého stavu konkrétního domu - obecná odpověď neexistuje. Výchozím bodem bývá krycí nátěr v odstínu zjištěném z průzkumu; platí to pro dřevěná eurookna i pro špaletová okna stejně.