Jaký odstín oken schválí památkář

V pražské památkové zóně o barvě oken nerozhoduje majitel. O odstínu rozhoduje závazné stanovisko a bez něj se okna měnit nesmí. Celý průběh výměny oken v památkové zóně je popsaný jinde - tohle je o jediné věci: jakou barvu okna dostanou a kdo o ní rozhodne.

Odstín je součást závazného stanoviska

Výměnu oken v památkové zóně povoluje závazné stanovisko; v Praze ho vydává odbor památkové péče magistrátu (MHMP OPP). Metodika Národního památkového ústavu pro obnovu oken mezi hlavními zásadami posuzování uvádí, že se posouzení nemá zastavit u materiálu a členění - patří do něj i profilace, zasklení, kování, povrchová úprava a barevnost. Nevhodná konstrukce nebo detaily mohou být důvodem, proč navržené řešení není přijatelné.

Odstín tedy není kolonka v objednávce. Je to údaj v projektové dokumentaci, který úřad schvaluje stejně jako profil rámu - do dokumentace patří číslo odstínu a název vzorníku. Schéma nestačí: projekt má všechny tyhle charakteristiky navrhnout, včetně průřezů a detailů. Podle zákona o státní památkové péči úřad ve stanovisku stanoví podmínky, za kterých se práce smí připravovat a provést - schválený odstín k nim patří, takže doladit barvu až po vydání stanoviska nejde.

Z čeho se odstín určuje

Povrchová úprava má odpovídat buď původnímu provedení, nebo hodnotnému mladšímu - vždy v závislosti na celkovém řešení fasády. Referencí je doložený stav domu a ten se zjišťuje ze tří podkladů.

Vrstvy starých nátěrů na okně. Zbytky starších nátěrů se hledají na hůř přístupných místech a pod kováním, zejména pod štítky. Sled a barevnost vrstev se zjišťují sondami - na rámu se skalpelem odkryjí jednotlivé nátěry - případně se odebere vzorek a vrstvy se určí pod mikroskopem. Říká se tomu stratigrafický průzkum a u nás je standardním krokem přípravy dokumentace. Vyhodnocení chce zkušenost: častou chybou je, že se za původní odstín prohlásí podkladní nátěr, který nikdy nebyl vidět.

Dochované původní okno. Pokud se v domě zachovalo byť jediné původní okno, je to nejcennější předloha: replika se nejlépe vyrábí podle existujícího originálu a nové okno se s ním dá přímo srovnat. U barvy to ale neznamená „vezmeme odstín, který je vidět“ - původní nátěry starších oken se až na výjimky nedochovaly a dochovaná okna bývají přetřená. Původní okno je proto především nejlepší místo pro sondu.

Charakter okolní zástavby. Památková zóna nechrání jen jednotlivé památky; předmětem ochrany je charakter celého území. Návrh se proto posuzuje i v kontextu ulice. Nejde o to okoukat barvu od sousedů, ale o to, aby dům nevybočil z prostředí, kvůli kterému zóna vznikla.

Okna nebyla vždy bílá

Od konce 18. století se okna běžně opatřovala krycími nátěry a časté byly lomené bílé odstíny, ne dnešní zářivá bílá. Ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století se zejména ve městech standardně používal nátěr zvaný fládr - žilkování napodobující léta dřeva, ve světlých i tmavých odstínech. Na některých starších fotografiích jde rozeznat i tmavší vnější líc se světlou vnitřní stranou; bez podrobného průzkumu se ale nedá rozhodnout, jestli snímek zachycuje původní stav, nebo pozdější úpravu. Bílý nátěr postupně převládl až v 1. polovině 20. století - a rámy i pak bývaly dosti často barevně odlišené od křídel.

Žádné pravidlo v barevnosti oken ale neplatí stoprocentně. U domu z roku 1890 proto může průzkum skončit jinak než u domu z roku 1935 - a občas najde odstín, který by na domě nikdo nečekal. Doložený nález se na úřadu obhajuje snáz než vlastní volba.

Krycí barva, nebo lazura

U starého dřevěného okna se lazura nabízí sama - přes ni je vidět kresba dřeva. Historicky je to ale naopak: okna činžovních domů nesla krycí, pigmentované nátěry a lazura je novodobá úprava. A nejde jen o vzhled. Pigment snižuje pronikání slunečního záření k povrchu dřeva, takže krycí nátěry s vysokým obsahem pigmentu chrání podle NPÚ dřevo v exteriéru lépe než lazury nebo laky; pro původně natíraná okna jsou proto vhodné zejména krycí, matné nátěrové hmoty. Dřevěnou konstrukci zbavenou historických krycích nátěrů a přiznanou pod průhledným nátěrem označuje památková péče za zcela nevhodnou úpravu - lazura na uličním průčelí činžovního domu proto zpravidla neprojde. Krycí barvy proto na oknech používáme výhradně - přesně tak, jak to doporučuje NPÚ.

Vyrábíme okna s povrchovou úpravou krycími barvami od výrobců Adler a Remmers podle vzorníku RAL. Barevný základ a mezivrstva se nanášejí máčením - mezivrstva zaplní i póry a nepřístupná místa - a vrchní vrstva se stříká vysokotlakou pumpou. U domu v památkové zóně ale počítejte s tím, že odstín na uliční fasádě určí závazné stanovisko; vzorník přijde na řadu až po něm.

Jeden dům, jedna barevnost

Okna jsou společnou částí domu. O podobě oken se proto rozhoduje za celý dům, ne po bytech, a závazné stanovisko popisuje jednu cílovou podobu včetně odstínu. Památková ochrana se navíc vztahuje na celý objekt, takže stanovisko řeší i dvorní fasádu.

Častá situace v pražských domech: dva nebo tři vlastníci si okna vyměnili už dřív, každý u jiného výrobce. Jedno okno je zářivě bílé, druhé krémové, třetí má jinou profilaci - a je to z ulice vidět. Při celkové výměně se to narovná: závazné stanovisko určí jednu podobu a dům se sjednotí. Tak jsme postupovali i na Janáčkově nábřeží 41, kde dům sjednocoval okna po dřívějších výměnách v jednotlivých bytech. Argument „část oken už jiná je, tak na tom nezáleží“ u úřadu neobstojí; okna vyměněná dřív mohla být osazená bez povolení nebo za jiných podmínek.

Jednotná barevnost přitom neznamená, že okno musí mít stejnou barvu zevnitř i zvenku - vnější a vnitřní strana oken mohly mít historicky odlišný odstín. Pokud to průzkum na domě potvrdí, do stanoviska se zapíše i tahle podoba.

Jak se barevnost domlouvá v praxi

U nás výroba oken do celého domu začíná až po schválení vyrobeného vzorového okna. Barevnost se ale řeší už v projektu. Na památkově chráněné škole v Praze 10 to proběhlo takhle: „Profily byly do detailu komunikovány včetně předkládání různých barevností […] s Národním památkovým ústavem a Odborem památkové péče.“ (Radomír Frkous, OHLA ŽS, a.s.)

Zaměření, průzkum i žádost na úřad zajistíme

Zaměření, fotodokumentace, stratigrafický průzkum, projektová dokumentace i podání žádosti na odbor památkové péče magistrátu - to všechno vyřídíme za vás. Celý proces může od zaměření po vydání stanoviska trvat klidně i půl roku, proto se vyplatí začít včas. Co všechno kolem závazného stanoviska obstaráme a v jakém pořadí, najdete na samostatné stránce.

Odstín se schvaluje pro celý dům, a tak dům i poptáváme: od 20 oken výš. Vyrábíme špaletová i kastlová okna a také historizující okna a eurookna.