Pražský činžovní dům: jak poznáte, kdy byl postaven a co to znamená pro okna

Když ve výboru začnete řešit okna, první otázka je, z kterého roku je dům. Od roku výstavby se odvíjí, jaká okna do domu patří - a tedy i to, co vám orgán památkové péče schválí. Období, kdy dům vznikl, se přitom dá z velké části přečíst přímo z ulice. Pražské čtvrti nerostly nahodile: každá vznikla v jiné době a jinak, a proto se domy na Vinohradech liší od domů v Karlíně už na pohled.

Karlín: empírové předměstí z roku 1817

Karlín založil císař František I. v roce 1817 jako první pražské předměstí. Byl narýsovaný předem: pravoúhlá síť ulic, jednotná výška domů, velkoryse rozvržené bloky doplněné parky. Digitální atlas zaniklých krajin, který zpracovává data Památkového katalogu, řadí tohle rozvržení k vrcholným projevům klasicistního urbanismu u nás.

Domy z prvních desetiletí Karlína jsou empírové. Empír - střídmý sloh, do kterého kolem roku 1800 přešel klasicismus - poznáte podle přísně symetrického průčelí a hladké, jen jemně členěné fasády s malým množstvím výzdoby. Nejstarší z těchhle domů mají okna, jejichž vnější křídla lícují s fasádou - jsou s ní v jedné rovině - a otvírají se ven; tomuhle typu okna se říká klasicistní - je to název konstrukce v názvosloví památkové péče, ne určení slohu domu. Karlín ovšem rostl celé 19. století, takže vedle empírových domů tu stojí i mladší zástavba s okny otvíravými dovnitř - na jedné ulici se tak potkají obě konstrukce.

Vinohrady a Žižkov: zakladatelská éra

V roce 1874 se začaly bourat pražské hradby a zástavba se rozšířila do okolních polí. V následujících čtyřech desetiletích - zhruba do první světové války - vyrostly za bývalými hradbami celé nové čtvrti činžovních domů: Vinohrady, Žižkov, Holešovice, Nusle.

Královské Vinohrady se staly městem v roce 1879 a rostly tempem, které současníci přirovnávali k americkým městům. Stavěly se od začátku jako reprezentativní čtvrť - souvislé bloky vysokých činžovních domů s bohatě zdobenými fasádami, které vědomě napodobují starší slohy. Tomu se říká historismus: neorenesanční a neobarokní římsy, štukové rámování oken, ozdobné štíty.

Žižkov, povýšený na město v roce 1881, měl na konci století přes 60 000 obyvatel - jenže rostl jako čtvrť dělnická. Průmysl přitáhl do Prahy tisíce lidí a na žižkovských parcelách se rychle stavěly nájemní domy s malými byty; typickým domem je tu pavlačák. Z ulice to poznáte dodnes: méně štuku, jednodušší fasády, dvory s pavlačemi.

Právě proto mají Vinohrady jiná okna než Karlín: jsou o víc než půl století mladší. V zakladatelské éře už se osazovala dvojitá okna otvíravá dovnitř - ta, kterým se dnes běžně říká špaletová nebo kastlová a jejichž věrné repliky vyrábíme. Okno té doby bývá členěné ve tvaru písmene T a zavírá se mosaznou olivou.

Secese: dekor z přírody

Kolem roku 1900 se mezi historizující domy začaly vkládat domy secesní. Secese byla především slohem dekoru: rostlinné a zvlněné tvary, živě barevné keramické obkladačky, secesně tvarované železo na zábradlích a mřížích. Poznávacím znakem jsou i domovní dveře - tvary oken a dveří mívají zaoblené rohy a výplně připomínající plaménce, protáhlé plamínkové ornamenty, nebo tvary z živé přírody. Okna secesních a mladších domů mívají jednodušší profilaci a vrchní nebo spodní část plochy členěnou na drobné čtvercové tabulky.

Domovní dveře přitom datují dům podobně spolehlivě jako okna - a chráněné jsou také: předmětem ochrany v památkových zónách je podle vyhlášky architektura objektů a jejich exteriéry, a do exteriéru patří i vstupní dveře.

První republika: Dejvice, Bubeneč a hladké fasády

Největší rozvoj Prahy přišel po první světové válce. Dejvice se stavěly v letech 1924-28 podle regulačního plánu Antonína Engela; jeho plán zasáhl i do části Bubenče, kde se činžovní domy střídají s budovami státních institucí. Fasády meziválečných domů jsou hladké, bez štukového dekoru - místo ornamentu se pracuje s omítkou a s režným, tedy neomítaným zdivem. Na hladké fasádě se každá odchylka profilu okna pozná; i proto repliky vyrábíme podle původní profilace.

Okna prvorepublikových domů mívají svislé členění bez vodorovných příčlí. Konstrukčně jsou to ale pořád dvojitá okna - Národní památkový ústav si pro svůj vzorový tepelný výpočet zvolil dům ze 30. let s poznámkou, že stejná konstrukce se s minimálními obměnami opakuje u budov od 19. století i mladších.

Proč památkář ví dřív než vy, jaká okna do domu patří

Tyhle čtvrti jsou dnes plošně chráněné právě proto, že každá vznikla v jednom období. Vyhláška hlavního města Prahy č. 10/1993 prohlásila za památkové zóny mimo jiné Vinohrady, Žižkov a Vršovice; Nusle; Karlín; Dejvice, Bubeneč a horní Holešovice; Smíchov. Pozor, hranice zóny nekopírují hranice městské části - konkrétní adresu ověříme v mapě; jak se to dělá, popisujeme v článku o památkové ochraně domu.

Úředník, který o vašich oknech rozhoduje, posuzuje domy stejného období podle stejných kritérií - metodika Národního památkového ústavu si klade za cíl sjednotit kritéria posuzování; srovnatelné případy tak mají dopadat srovnatelně. Z roku výstavby a z ulice, ve které dům stojí, proto ví, jaká okna do domu patří, ještě než začnete popisovat, co máte. Samotné posouzení má dva kroky: nejdřív se rozhoduje, jestli je vůbec přípustné dochovaná okna odstranit, a teprve potom, jak budou vypadat nová. Metodika přitom mezi hlavními zásadami výslovně uvádí „preferovat zachování špaletových (dvojitých) oken“. Špaleta tedy není kompromis, na který úřad kývne, ale řešení, které si přeje. Jak celé řízení probíhá a kdo ho za vás vyřídí, popisujeme v článku o výměně oken v památkové zóně.

Rok výstavby: první věc, kterou si zjistěte

Někdy je letopočet přímo na fasádě nebo nad vchodem. Jistotu dá archiv stavebního úřadu vaší městské části: stavební spisy domů se archivují a vlastník - nebo zmocněnec s plnou mocí - do nich může nahlédnout. Rok se často objevuje i v dokumentech, které už v domě máte, například v prohlášení vlastníka nebo ve starší projektové dokumentaci.

S rokem výstavby v ruce víte, co čekat. Dům z roku 1890 bude mít nejspíš dvojitá okna s členěním do T, dům z roku 1930 svislé členění bez vodorovných příčlí. A když vám dodavatel do domu z roku 1890 nabízí něco úplně jiného, je to důvod ptát se proč.

Poznáte svůj dům mezi našimi realizacemi

Vyrábíme věrné repliky původních špaletových oken pro celé činžovní domy v Praze - v památkové rezervaci i v památkových zónách. Podívejte se na domy, kde jsme okna měnili: najdete mezi nimi domy z Vinohrad, ze Smíchova i z Prahy 7 a u řady z nich si přečtete, jak výměna probíhala. Poznáte mezi nimi ten svůj typ - a uvidíte, jak v takovém domě nová okna vypadají.

Minimální poptávka je 20 a více oken nebo dveří - vyrábíme pro celé činžovní domy, ne pro jednotlivé byty. Pokud takový dům řešíte, ozvěte se nám přes poptávkový formulář.