Poutec, klapačka, oliva: slovník špaletového okna

Do nabídky na výměnu oken se vejde spousta slov, která jinde neuslyšíte. Výkaz výměr počítá poutce a klapačky, technik mluví o deštění a olivách - a vy pak máte na shromáždění vysvětlit, co se vlastně kupuje. Tenhle slovník jde po částech okna, ne po abecedě, protože sousedící díly dávají smysl pohromadě. Každé heslo má pár vět; kde máme k pojmu celý článek, odkazujeme na něj. U názvů dílů se držíme názvosloví, se kterým pracuje památková péče; kastlová a špaletová okna uvádíme tak, jak se pojmy používají ve výrobě.

Okno jako celek

Začneme názvy pro celé okno - od nich se odvíjí zbytek nabídky.

Dvojité okno je spisovný odborný název pro konstrukci ze dvou samostatných oken osazených za sebou, vnějšího a vnitřního, mezi nimiž zůstává vzduchová mezera. Je to nadřazený pojem pro obě označení níže: v běžné řeči dvojité okno skoro neuslyšíte, v hovoru i v nabídkách se říká „špaletové“ nebo „kastlové“ okno.

Špaletové okno je dvojité okno, jehož vnější a vnitřní rám jsou osazené ve dvou různých rovinách zdiva a prostor mezi nimi tvoří vyzděná a omítnutá špaleta, tedy ostění okenního otvoru. Vnější okno bývá osazené zhruba 5 až 20 cm za lícem fasády a vnitřní o dalších 18 až 40 cm hlouběji. Právě vzduchová mezera mezi oběma okny dává konstrukci její tepelné a zvukové vlastnosti - vyrábíme je jako věrné repliky původních oken.

Kastlové okno je dvojité okno, jehož vnitřní a vnější křídla spojuje společná dřevěná skříň - kastle. Ta tvoří boky i horní a spodní část prostoru mezi oběma okny; název je germanismus z „der Kasten“, skříň. Je typické pro městské domy 19. a začátku 20. století. V běžné řeči se „kastlové“ a „špaletové“ používají skoro jako synonyma pro historické dvojité okno; rozdíl nedělá směr otvírání, ale to, co je mezi rámy - proč si v tom weby výrobců protiřečí, vysvětlujeme v článku kastlová, nebo špaletová okna.

Zdvojené okno má dvě křídla těsně přiložená k sobě, spojená a otvíraná společně; rozpojují se jen při mytí. Je typické pro panelové domy druhé poloviny 20. století a s dvojitým oknem se plete jen podle jména - proč paneláková okna nejsou špaletová, vysvětlujeme v samostatném článku.

Vídeňské okno je méně obvyklá varianta dvojitého okna: svislé vlysy vnějších křídel překrývají rám, takže křídla na první pohled vypadají jako ven otvíravá. Snadno se tak splete s klasicistním dvojitým oknem, jehož vnější křídla se ven otvírají doopravdy.

Rám a křídla

Z těchhle dílů se okno skládá - výkaz výměr je vyjmenovává kus po kusu.

Rám a křídlo jsou dvě základní části okna: rám je pevně ukotvený ve zdi, křídlo je pohyblivá zasklená část, která se v něm otvírá. Vodorovným a svislým prvkům, které tvoří jejich obvod, se říká vlysy - truhlářským slangem frízy. Špaletové okno má křídla vnější a vnitřní a záleží na tom, do kterých se osadí izolační dvojsklo; tomu se věnuje článek kam patří dvojsklo ve špaletovém okně.

Nasazovací (odebíratelné) křídlo je křídlo bez závěsů - k rámu je jen přiložené a přidržují ho obrtlíky. Nedá se otevřít, pouze sejmout.

Sklápěcí a vyklápěcí křídla jsou menší vrchní křídla, která mívají mladší dvojitá okna: sklápěcí se otvírá kolem spodní hrany dovnitř, vyklápěcí kolem horní hrany ven.

Klapačka je svislá profilovaná lišta, která překrývá spáru mezi dvěma křídly; je součástí jednoho z nich a starší název zní příražnice. Její profilace patří k detailům, které památková péče chce vidět ve výkresech - a od pohledu rozhoduje o tom, jestli replika působí jako původní okno.

Okapnice (v názvosloví památkové péče okapnička) je římsička na spodní hraně křídla nebo na poutci; odvádí dešťovou vodu a brání zatékání do spáry mezi křídlem a rámem. Zespodu má drážku, aby voda odkapla a nestékala dál po dřevě; u našich špaletových oken je masivní, dřevěná a integrovaná do křídla.

Dělení okna

Podle těchhle prvků se v nabídce popisuje, jak je okno rozdělené - kolik má křídel a kolik tabulek.

Poutec a sloupek jsou nepohyblivé prvky, které člení rám okna - v názvosloví památkové péče je poutec vodorovný a sloupek svislý.

Příčle jsou subtilní lišty, které dělí křídlo na jednotlivá skla - tabulky. Okno se pak popisuje podle jejich počtu, třeba „šestitabulkové“; u dvojitých oken se tabulky vnitřního a vnějšího okna nesčítají.

Kování

Kování je u špaletových oken samostatná kapitola - proč má původní kování hodnotu a jak se posuzuje, čtěte v článku o kování špaletových oken. Tady vysvětlíme jen slova, která najdete v nabídce.

Oliva je otočná okenní klika se dvěma rameny, na původních oknech bývá mosazná. Ovládá otočný jazýček, nebo rozvoru - dvojici svislých ocelových tyček, které přitahují křídlo k rámu; jednoramenné klice se říká půloliva.

Obrtlík je otočná západka upevněná na rámu; přitahuje k němu okenní křídlo a dvojramenný obrtlík přitáhne obě křídla najednou. Obrtlíky také drží nasazovací křídla.

Závěsy jsou kovové prvky, na kterých je křídlo zavěšené a na kterých se otáčí - hovorově panty. Typů závěsů je celá řada, od rohovníkových po zadlabané; původní závěsy patří k hodnotě okna, kterou památková péče sleduje.

Záskočka je drobné kování zadlabané do spodního deštění špalety; zadrží dovnitř otevřené vnější křídlo, aby se samo nepřivíralo. Starší název je pérový chytač a stejnou práci odvede i sklopná zarážka.

Sklo a tmelení

Dvě hesla o tom, co je v křídle a jak to v něm drží.

Izolační dvojsklo jsou dvě skla spojená po obvodu distančním rámečkem, s uzavřenou mezerou mezi nimi. Není to totéž co dvojité okno - dvojsklo je výplň jednoho křídla. U našich špaletových oken patří do vnějších křídel; jestli se do okna hodí dvojsklo, nebo trojsklo, rozebíráme v článku o dvojskle a trojskle ve špaletových oknech.

Tmel a zasklívací lišta jsou dva způsoby, jak sklo drží v křídle: buď ho po obvodu drží sklenářský tmel, nebo dřevěná lišta. U našich oken sklo zasazujeme tmelem, nebo zasklívacími lištami podle požadavku památkářů - tmel patří do oken domů, které jsou kulturní památkou, jinde se používají zasklívací lišty.

Špaleta a okolí okna

Okno končí rámem, zakázka ne - tahle slova popisují místo, kde se okno potkává se zdí.

Špaleta je slovo s více významy a v nabídce je dobré vědět, který se právě používá. Odborně označuje vnitřní povrch okenního otvoru, tedy ostění po stranách, nadpraží nahoře a parapet dole; špaletovému oknu dala jméno (z italského „spalletta“, ostění). Na stavbě se ale „špaletou“ běžně myslí i sám prostor mezi vnějším a vnitřním oknem s jeho dřevěným obložením - odtud „deštění špalety“ - a zkráceně se „špalety“ říká i celým oknům.

Deštění špalety je truhlářské obložení ostění mezi vnějším a vnitřním oknem.

Kastlík pro roletu je deštěný prostor ve vrchní části ostění mezi oběma okny, určený pro záclonu, roletu nebo svinovací okenici. V bytě ho vidíte nad okny; slovo kastlík na něj potkáte až v nabídce.

Krycí (lemovací) lišty zakrývají styk mezi rámem okna a deštěním, případně mezi rámem a vnitřní omítkou - bez nich by byla spára vidět.

Připojovací spára je mezera mezi rámem okna a zdivem; při montáži se vyplňuje a trvale utěsňuje. Sebelepší okno se špatně provedenou připojovací spárou nefunguje tepelně ani zvukově.

Zednické zapravení je začištění připojovací spáry a omítek kolem nově osazeného okna - poslední krok montáže a jedno z míst, kde se pozná pečlivost dodavatele. Co obnáší a na co si u něj dát pozor, popisujeme v článku o zednickém začištění špalet.

Šambrána je ozdobné, obvykle štukové orámování okenního otvoru na fasádě. Není součástí okna, patří k fasádě; památková péče ji posuzuje spolu s oknem.

Nevíte, jak se ten díl jmenuje? Vyfoťte ho

Máte na stole nabídku s položkou, u které si nejste jistý, co znamená? Napište nám na [email protected] a pojmenujeme, co si dodavatel účtuje. Vyrábíme a montujeme špaletová okna pro celé činžovní domy v Praze, minimální poptávka je 20 a více oken nebo dveří.